Jak snadno používat M expoziční režim v praxi

Manuální expoziční režim je něco, z čeho má obavy nejeden amatérský i zkušenější fotograf. Sice je manuální režim komplikovaný v tom, že je potřeba nastavit veškeré parametry ručně, ale jeho použití v praxi může být velmi snadné. Stačí vědět, jak na to. A právě o tom pojednává tento článek. V něm se dozvíte, jak v praxi používat manuální expoziční režim. Zjistíte, že je to velmi snadné a zvládne to i naprostý začátečník.
Výhody a nevýhody manuálního režimu

Ještě než se dostaneme k samotnému používání manuálního expozičního režimu, chtěl bych se jen velmi stručně zastavit u důvodů, proč (ne)používat manuální expoziční režim.

Jeho jednoznačnou nevýhodou je, že je to vcelku "pracný" režim. Veškeré expoziční parametry si člověk musí nastavit sám. Automatika zde moc nepomůže, takže se musí vědět, jak primárně expoziční hodnoty vůbec nastavit (aby fotka byla správně exponovaná). Další nevýhodou je, že pokud se fotí v měnícím se osvětlení (typicky oblačné počasí, kdy se střídá zataženo a jasno), musí se tomu neustále přizpůsobovat nastavení fotoaparátu (tedy clona, čas expozice a citlivost ISO).

Na druhou stranu jednoznačnou výhodou manuálního expozičního režimu je, že máme plnou kontrolu nad expozicí mé fotky. Nenastane případ, že automatika se nechá oblbnout. Navíc máme expozici nezávislou na kompozici. Tak toto je opravdu velmi důležité - ale co to vlastně znamená? V praxi to znamená to, že například při focení portrétu se nemusíme bát zakomponovat do pozadí velkou část oblohy. Obličej bude stále správně exponovaný. Mohu komponovat jak chci a světlé pozadí mi nijak neovlivní expozici. Což poskytuje obrovskou volnost při kompozici - mohu dát na pozadí tmavý les nebo světlou oblohu a nemusím se bát, že obličej bude černý nebo přesvětlený.

Z toho všeho vyplývá, že manuální expoziční režim je vhodné používat tehdy, pokud chci mít 100% kontrolu nad expozicí své fotky a pokud se příliš nemění osvětlení prostředí, ve kterém fotím. Tak například nebudu M režim používat při reportážním focení venku, kdy se střídá stín s přímým slunečním svitem. Naopak manuální režim velmi rád použiju tehdy, pokud je konstantně pod mrakem a nechci aby světlé pozadí ovlivnilo expozici při focení portrétu. Nebo při focení krajiny, kdy chci mít přesně exponovanou fotku.
 

Jak v praxi nastavit ty správné hodnoty

Dobrá, nyní už víme, kdy a proč (ne)použít manuální expoziční režim. Jenže jak nastavit ty správné hodnoty clony, času expozice a citlivosti ISO? Kombinací je nespočet a jak zvolit tu správnou? Je to vcelku snadné.
Nejprve si rozmyslím, co fotím a co je mým cílem. Jestli je to zachycení pohybu (zmrazení nebo naopak rozmazání) a nebo vypíchnutí třeba portrétu pomocí hloubky ostrosti.
Podle toho zvolím jeden ze dvou poloautomatických režimů: priorita času (pro focení pohybu) nebo priorita clony (pro hrátky s hloubkou ostrosti).
Nastavím hodnotu času expozice nebo clony podle mého záměru. Krátký čas pro zmrazení pohybu, dlouhý čas pro rozmazání pohybu. Malé clonové číslo pro malou hloubku ostrosti (rozmazán pozadí) nebo velké clonové číslo (vše je ostré).
Citlivost ISO nastavím podle aktuálního množství světla (málo světla = vysoká citlivost ISO a naopak).
Namířím na scénu, kterou budu fotit (ideálně komponuji již tak, jak budu pak fotit).
Na displeji nebo v hledáčku si přečtu čas expozice / clonové číslo (dle režimu), které mi vypočítala automatika. A tuto hodnotu si zapamatuji.
Přepnu do M režimu a použiju stejné hodnoty, jako v předchozím poloautomatickém režimu (včetně toho vypočítaného automatikou).
A to je vše - nyní mám jistotu, že fotka bude dobře exponovaná.

Výše uvedený postup se takto rozepsaný může jevit jako složitý, ale v praxi je to velmi snadné zabere to pár sekund. Trik je v tom, nechat si nejprve naměřit hodnoty poloautomatikou a pak si je "přenést" do manuálního režimu. Teoreticky by bylo možné je naměřit i obyčejnou automatikou.
Jak velmi snadno měnit nastavení v M režimu

Nyní už umíme zvolit výchozí správné hodnoty v manuálním expozičním režimu. Tedy takovou kombinaci clony, času expozice a citlivosti ISO, aby fotka byla správně exponovaná. Jenže co když se změní světelné podmínky nebo chceme změnit třeba hloubku ostrosti. Jak rychle a pohotově přenastavit celou tuto kombinaci? Je to velmi jednoduché.

Není vůbec potřeba s sebou tahat tabulky expozičních hodnot, stačí pouze počítat kliknutí otočného kolečka na fotoaparátu. U základních kompaktních fotoaparátů se hodnoty nastavují tlačítky, ale většina kompaktů s M režimem a všechny fotoaparáty s výměnnými objektivy mají otočná kolečka pro nastavení těchto hodnot. A tato kolečka v drtivé většině případů při změně hodnoty o jeden krok cvaknou (nejdou zcela plynule).

Uvažme praktický příklad. Fotím portrét na ISO 200, f/2.8 a 1/125 sekundy. Nyní budu chtít pro jistotu zkrátit čas expozice a změním jej o tři třetiny EV, tj. tři kliknutí kolečkem, na 1/250 sekundy. Takže to budu muset vyrovnat třeba citlivostí ISO taky třemi kliknutími kolečka, tedy na ISO 400. Celý trik spočívá v tom, že já vůbec nepotřebuji znát, na jakou hodnotu musím zvýšit citlivost ISO. Stačí mi kolečkem posunout na tu správnou stranu o stejná tři cvaknutí a je to.

Další praktický příklad. Fotím na ISO 200, f/2.8 a 1/125 sekundy. Nyní budu chtít trošku odclonit pro ještě menší hloubku ostrosti. Posunu clonu o dvě cvaknutí (je to na f/2.2) a vyrovnám to dvěma cvaknutími kolečka třeba u času expozice (je to na 1/200 sekundy). Tudíž pokud nejsem perfekcionista, tak se nemusím starat o to, jaké přesné hodnoty mi tam naskakují. Stačí mi počítat cvaknutí kolečka a vyrovnávat to na druhé straně stejným počtem cvaknutí kolečka (správným směrem). To vše samozřejmě platí při neměnném osvětlení. A je potřeba si hlídat aby ta změna byla správným směrem - tj. například při odclonění je nutné zkrátit čas (ale to jsou expoziční základy).

Při focení s manuálním režimem není při změně jakékoliv ze tří hodnoty nutné znovu přeměřovat expozici. Stačí počítat cvaknutí kolečka. Pokud fotím a změním např. čas expozice o 4 cvaknutí kolečka, můžu to dorovnat několika způsoby:
4x posunu kolečko u clony.
4x posunu kolečko u citlivosti ISO.
2x posunu kolečko u clony a 2x u citlivosti ISO.
3x posunu kolečko u clony a 1x u citlivosti ISO.
1x posunu kolečko u clony a 3x u citlivosti ISO.
a tak dále... vždy musí součet kombinací dávat 4x posunutí (samozřejmě správným "směrem").

Tip: Pozor, aby výše uvedený trik fungoval, je potřeba mít na svém fotoaparátu nastavené stejné krokování citlivosti ISO a času s clonou. Tj. vše po třetinách (nejčastější nastavení) nebo vše po celých EV hodnotách. Prostě jde o to, aby krokování všech tří expozičních hodnot bylo ve stejném měřítku.

Tip: Pokud se chcete víc dozvědět o tom, co je expoziční hodnota EV a jak lze různě kombinovat clonu a závěrku pro dosažení stejně správné expozice přečtěte si článek EV neboli expoziční hodnota tajemství zbavená.

Krajináři a fotografové architektury se asi nyní chytají za hlavu a obrací oči v sloup... Tento výše uvedený návod se hodí v praxi tehdy, pokud fotíte trochu reportážnějším stylem (portrét, reportáž, sport a další různé akční scény). Tam je potřeba reagovat co nejrychleji a díky počítání počtu cvaknutí kolečka je to možné - a dokonce velmi snadné. Při focení statických scén, kdy je na vše čas, je samozřejmě vhodné se víc věnovat jednotlivým hodnotám a sledovat na ose kompenzace expozice, co na aktuální nastavení říká vestavěný expozimetr fotoaparátu (ten nás informuje jestli bude fotka světlejší nebo tmavší, než by volila automatika).

Opět to takto napsané může znít velmi složitě a možná i trošku zvláštně... počítat cvaknutí kolečka. Ale věřte mi nebo ne, používám tuto metodu již hodně dlouho při fotografování svateb a velmi se mi to osvědčilo. Než se zabývat přepočty EV, tak to si raději spočítám to cvaknutí a mám vystaráno.
Shrnutí a závěr

Manuální expoziční režim může být velmi užitečný, ale na druhou nemá smysl se s ním trápit vždy a všude. Ono nemá moc smysl jej používat za každou cenu a tím se snažit působit jako profesionál. To je opravdu povrchní a nelogické - vůbec nemusíte používat manuální expoziční režim, abyste byl profesionální fotograf.

Manuální expoziční režim je výhodný jen tehdy, kdy chci mít 100% kontrolu nad expozicí svých fotek a nemění se mi moc světelné podmínky (například zatažená obloha nebo ateliér). V ostatních případech poslouží velmi dobře i režim priorita clony a režim priorita času.

Trik s počítáním cvaknutí kolečka také nepůsobí nějak profesionálně. Ale proč si zbytečně komplikovat život, když to je jednodušeji? A co si budeme nalhávat, stejně jde ve výsledku hlavně o tu fotku a ne o postup. Takže pokud vám tento jednoduchý trik ulehčí život, jedině dobře.